První den italského soustředění je úspěšně za námi. Krásných 15 kiláčků. Čokina standardně dvojnásob. Celou cestu sem, na mě házela dost vypovídající znuděné pohledy. Takže bylo jasné, že chytne ten svůj amok a těch 15 vystřelí během deseti minut 😁 Naprosto nádherné panoramata, které nikdy nekončí a ani se nevejdou do foťáku. Luxusní okruh, ze kterého mě bolí zadek už teď. Nechci se vidět na konci týdne 😁🤦🏼‍♀️🍑😮
Čokinu asi přejmenuji na Ciaooo Bella nebo Piccolo. Každej se s ní chtěl mazlit, jako fakt každej ☺️ Ale je fakt hustá, čím horší terén, tím více jí to baví. A ačkoliv to nevypadalo, tak sen se stal skutečností a čokoládová horalka chrní ve stanu, zatím co si panička dává zaslouženou sklenku vína v místním baru.
Způsob této dovolené zdá se mi zatím velmi povedený.
Zítra bude prázdninové sluníčko pokračovat. Holoťáku bude to modrý, zelený, hornatý a vůbec dost kýčovitý, tak si to vypni 😝🤟🏻🇮🇹

#sondaontheroad#italy#dolomity#cinquetorri#day2

​

​

Tak jsem ty tři kriminálníky konečně viděla = Tre Cime, což pořád motám na Tri Crime a už to tak asi zůstane.
Má představa, že je pondělí, konec září, všichni v práci a ve školách, a že bude všude prázdno, byla naprosto milná 🤣🤦🏼‍♀️ Ráno jsem nás, oproti včerejšku, vypakovala v luxusním čase. Valím to na dvojku bo serpentiny a ledovka (ráno 1 stupeň) (ještě, že mám ty zimáky😂) a stejně jsem v osm ráno vjela do kolony u vjezdu. No hele bez snídaně ani ránu. Takže si dáváme s Čoki kafíčko a croissant s pěkným výhledem, sluncem ve tváři a čekáme až ten nával trochu poodejde. Sorry jako, tady je nával pořád 😁 tak jdeme. Nakonec krásných 14 kiláčků pohodové cesty. Se super výhledem a obědem. Někomu se totiž včera tak okysličil mozek, že s sebou vzal domácí pečivo, sýry, šunku, ovoce a zeleninu, co má opravdu nějakou chuť ☺️
Děkujeme Terezce za trasu. Ten banán 😁 jsme nakonec nedaly. Možná to překvapí, ale tentokrát šla sabotáž dalších kilometrů od Čokošky. Prostě mi odpadla. Nakonec to docela peklo a lidí na můj vkus více než dost, tak jsme si popojely na siestu k jezeru.
Loni mi to nevyšlo. V srpnu mi to nevyšlo. Tak do třetice konečně kriminálníci splněni 😝🤟🏻🇮🇹❤️

#sondaontheroad#italy#dolomity#trecimedilavaredo#day3

​

Třetí a kritický den. Dva hlavní úkoly. Dojet na Lago di Braies před nájezdem divnolidí - splněno. Zdolat Seekofel..Koukám do mapy na ty vrstevnice a říkám si, jooo to bude bolet. Hele Sondo otočit to můžeš vždycky, nemusíš být pořád urputná. První tři hodiny se mi šlo i dýchalo opravdu skvěle a ano, modří už tuší, pak jsem byla urputná. Samej bolavej hnusnej šutr a finále jak na Everest 🤣🤦🏼‍♀️ vám říkám, že ten radler pak dole v hospodě ve mě zasyčel během vteřiny 😝 Seděla jsem tu s mladíky z Belgie, které jsem potkávala celou cestu, protože jdou Alta Viu. Snažili se mi prodat jejich nádhernou zemi, a že prý mají nejlepší pivo. Nakonec jsem jim uznala čokoládu a hranolky, pivo samozřejmě zůstalo u nás. Po druhém radleru už jsme s Čoki měly cestu dolů jen pro sebe. Čím více mě bolel zadek, tím více jsem se potutelně řehnila svým hloupým nápadům. Joo takhle se vyplavují endorfiny. 23 km, 9 hodin na treku, nádherný okruh, neskutečná panoramata, skvělý lidi, jenom batůžkáři, nálada výborná, pes na chvíli spí, stálo to za to - splněno!

Zítra jdu maximálně do města na zmrzlinu. Díky Čau 😂🤟🏻❤️🇮🇹

#sondaontheroad#italy#dolomity#seekofel2810m#day4

​

Pořád jsem se nemohla rozhodnout, jestli si dám Marmeládu (zpívám si tu blbou písničku už od neděle 🤦🏼‍♀️) nebo Piz Boe. Tak jsem se rozhodla pro kopec uprostřed, abych se mohla kochat oběma. Piz Boe jsem chtěla dát ještě zítra, ale přijela jsem trénovat, né se zrakvit, že jo. No a něco mi říká, že těch bolavých šutrů si ještě užiju 🤔
Nádherný trek jen pro nás dvě. Ovšem tím pádem zavřené hospody a my bez piva 🙄😁😩
Největší dobrodružství dneska rozhodně cesta tam a zpět. Sedět na jiném místě, než řidiče, tak to vidím na kinedryl 😁

Neopomeňte prosím v sekci fotografie jedinečný úkaz. Jak Sonda přiletěla na Marmoládu. Doslova 😁🚀🏔

#sondaonteroad#italy#dolomity#marmolada#day6

​

Sedm dní, dvě holky, pět krásných vejšlapů, osmdesát sedm kilometrů, jedna bláznivá země, desítky fajnových lidí, stovky překrásných kopců, tisíce nádherných výhledů a milion úžasných chvil a zážitků. Dolomity už podruhé a naprosto luxusní počasí. Chvíle, které se ani nedají popsat. Když se vám v noci chce tak dlouho čůrat, že prostě z toho teplého spacáku vylézt musíte. Ale nemůžete litovat, protože se vám nad hlavou mezi vysokými štíty třpití úplněk a milion hvězd. Ráno padlá rosa a slunce prosvítajíci mezi stromy. Čerstvý vzduch. Teplé slunko na tváři. Koupačka v ledové, ale průzračné řece. Jelen v říji co v hustém lese troubí jen pár metrů od nás. To jsem se fakt docela bála. Ranní kafe na způsob italské maňány. Serpentiny, kde jedete tak třicet, ale můžete devadesát. Pro velký úspěch těstoviny z ešusu. Poslední měsíce a týdny největší vděčnost za vše co mám, co si mohu žít, za všechny ty maličkosti a hlavně za přátelé kolem sebe. Ať každá chvilka stojí za to. Bylo to italsky krásné. Ciaooooooo 🤟🏻❤️🌞🇮🇹

#sondaontheroad#italy#dolomity#day7

#sondaontheroad#italy#dolomity#day7