Sonda's Kenny Lake report: Tak jo, příznávám, že tentokrát jsem odjela v úplně jiném rozpoložení, nejsem v podstatě vůbec sama a vzhledem k tomu, že Kája je ještě horší než já a dokonce než Oksi a nezavře pusu, nemám takovou potřebu se vypisovat. A i když má tady den teď doslova 24 hodin, protože je v noci šero asi dvě hodiny a já neusnu dříve jak ve tři ráno, stejně nic nestíhám. Jenže máma už je celá nervní, začíná být otravnější než aljašští komáři, tak, když jsem teď chvíli sama v autobuse a hlídám štěňata, můžu sem nějaký ten reportík napsat.

Místo: Kenny Lake je jedno ze dvou našich hlavních stanovišť. Je to místo na okraji Wrangell – St. Elias NP, které vypadá spíše jako osada, kde jsou poměrně velké pozemky, dál od sebe. Tedy docela soukromí. Tady si Kája s její polovičkou staví domek, aby v zimě neumrzli. Musí se to stihnout cca do září a rozhodně na to nemají partu dělníků. Tedy kromě mě a nyní i pár členů rodiny.

Práce: je samozřejmě dobrovolná, ale ona už mě tahá brzy ráno z postele, nenechá mě ani nasnídat a už abych vozila kolečka s hlínou nebo trámy na dům, které mi padají na mé nemocné nohy 😄 Obchody jsou daleko, zelenina postříkaná bůh ví čím, zásoby na zimu se budou hodit, a tak je zahrada další priorita. Takže sázíme, zalíváme, bráníme proti útokům zajíců a losů, sem tam pokácíme nějaký ten strom, uděláme výběh pro psiska, pomůžeme na domě a dojedeme pro vodu.

Voda: pro vodu se jezdí do studny několik mil daleko. Na auto se naloží všechny možné kanystry a jede se. Pak se to rozdělí na vodu na zahradu a na vodu do domu. Takže, když chcete zalít kytky, chodíte sem a tam a taháte to všechno z auta, a když chcete umýt nádobí nebo sebe, jedete pěkně postaru.

Mytí nádobí: asi je lepší si nechat nádobí navršit, protože ohřívání teplé vody v hrnci buď stojí plyn v bombě nebo se musí rozdělat oheň v kamnech a čekat. Kuchyňka je malá, pod dřezem kýbl na odtok a s vodou se šetří, takže je u toho dobré i trochu přemýšlet a pěkně si to rozplánovat, ale tak min. na hodinku mám co dělat

Mytí sebe: ještě, že nám tenkrát vzali ten plynoměr a já mohla přes měsíc trénovat starý dobrý proces – ohřej si vodu v hrnci a ošplouchni se jak nejlépe můžeš. Pořádnou sprchu jsem měla po příletu do Anchorage a pak asi po 10 dnech za osm babek neomezený čas, který jsem si rozhodně užila. Když to spojíte i s praním prádla, tak už se ten projetý benzín za několik mil i vyplatí. Jinak tedy „sprcha“ v lese za závěsem, a když je docela teplo, tak se to s komářím fanděním dá zvládnout i studenou.

Komáři: jsou nejzákeřnější bestie. Jsou všude. Koušou přes kalhoty, do vlasů, krku, uší. Sprcha a čůrání znamená největší oslabení a je jedno jestli jste venku nebo v kadibudce, jdou prostě nekompromisně po vás i vaší holé zadnici 😄

Vzhled: a ano vím, že jako správná princezna bych se neměla drbat na sedince, ale jak říkával Jakub, když to svědí, tak se podrbu. A prostě to svědí všude a pořád. Z červených pupínků se stávají obří červené nateklé boule a z neustálého drbání boulí pak různobarevné modřiny, každá o velikosti Aljašky. Ve spojení s neoholenými nohami se již po měsíci cítím jako pravá aljašská žena hodna módní přehlídky. Jsem měsíc bez makeupu a cukru, a krásně se mi čistí pleť. Zuby si čistím pravidelně, suchej šampon to jistí, vypadám strašně, jsem pořád jako čuně, ale vůbec mi to nevadí, protože to tu prostě nikdo neřeší. To je na tom to nejhezčí, žádné předsudky, žádná povrchnost, vypadej si jak chceš a pokud jsi dobrý člověk, zapadneš!

Lidi: Oproti našim samozřejmě více přátelští, jak taky jinak. Místnímu akcentu tedy opravdu nerozumím, ale i tak si chtějí pořád povídat, zřejmě proto, že mají na vše dost času a nikam nespěchají. Vypadají různě, většina je prostě tak trochu ušmudlaná, prostě příroda a žádné pipiny. Lajk! Je tu těžké všechno získat a taky se toho zbavit, takže trochu všude čurbes, ale naštěstí z toho nevyšiluju, protože..

Mysl: má je krásně čistá a spokojená! Veselá a nejvíce šťastná! Užívá si a nasává to málo, co potřebuje ke štěstí, protože může být v přírodě, a i když by se dalo samozřejmě cestovat v autě, bydlet v hostelech a mít každý den teplou sprchu, normální záchod, a umýt si ruce pod tekoucí vodou z kohoutku, mě to stejně nejvíce baví na socku. Navíc bych se tu nedoplatila, takže proč nevyužít k životu jen to, co opravdu potřebujeme, protože..

Příroda: je tu nádherná, divoká, rozlehlá, voňavá, svá a nejvíc nabíjející. Postavíte si z ní střechu nad hlavou, dá vám čistou vodu, oheň, teplo.

A proto tu jsem. Protože chci vidět zase kus světa, všechny ty hory a lesy. Jak se tu opravdu žije. Snídat s výhledem na šestitisícovky, v tom tichu, kdy zpívají jen ptáci a večer nad nimi sledovat západ slunce, kdy jsou pokaždé zahaleny do jiných mraků. Mít nové zážitky, poznat skvělé lidi, vážit si maličkostí, odpočinout si od města a hluku, nejvíc si to užít a prostě být zase nejšťastnější sondaontheroad!

#sondaontheroad#day26#kennylake